|
|
Vliv střevního mikrobiomu na rozvoj NAFLD
Herbstová, Kateřina ; Horáková, Olga (vedoucí práce) ; Vodička, Martin (oponent)
Složení střevního mikrobiomu (tj. souboru mikroorganismů žijících ve střevech) se může výrazným způsobem podílet na celkové funkci hostitelského organismu, jeho zdravotním stavu a vzniku nemocí. Cílem bakalářské práce je popsat možné souvislosti střevního mikrobiomu a vzniku NAFLD (non-alcoholic fatty liver disease). NAFLD je onemocnění způsobené nadměrným ukládáním tuku do jaterních buněk, které není zapříčiněno nadměrnou konzumací alkoholu.
|
|
|
Metabolická a genetická rizika vzniku a rozvoje nealkoholové tukové choroby jater u pacientů po transplantaci jater a její význam pro přežívání pacientů a štěpů
Míková, Irena ; Trunečka, Pavel (vedoucí práce) ; Červinková, Zuzana (oponent) ; Brůha, Radan (oponent)
Souhrn Nealkoholová tuková nemoc jater (NAFLD) se často vyskytuje nejen v obecné populaci, ale i u pacientů po transplantaci jater (LT). Data o prevalenci, vývoji, příčinách a významu steatózy u pacientů po LT jsou omezená. V rozsáhlé retrospektivní studii pacientů po LT s histologickým hodnocením steatózy jsme zjistili vysokou prevalenci steatózy (56,4 %) a steatohepatitidy (10,4 %), přičemž prevalence steatózy narůstala s dobou od LT. Mezi předtransplantační prediktory steatózy patřily alkoholická cirhóza a vysoké BMI, naopak zvýšená hodnota alkalické fosfatázy a iniciální mykofenolát mofetil měly protektivní účinek. Mezi potransplantační prediktory steatózy patřily BMI, sérové triglyceridy, konzumace alkoholu a přítomnost diabetes mellitus 2.typu, zatímco vyšší hladina sérového kreatininu měla protektivní účinek. Přítomnost významné steatózy/steatohepatitidy po LT nebyla doprovázena vyšším stupněm fibrózy. Výskyt steatózy byl srovnatelný u funkčních a selhaných štěpů. Přežívání pacientů s významnou steatózou a bez ní bylo srovnatelné, ale s patrným trendem k vyšší dlouhodobé mortalitě pacientů s významnou steatózou. Při hodnocení významu genotypů TM6SF2 rs58542926 a PNPLA3 rs738409 dárce a příjemce v patofyziologii steatózy po LT jsme zjistili, že pro zvýšený obsah jaterního tuku po LT mají nezávislý a...
|
|
|
Farmakologické a metabolické ovlivnění funkce jaterních mitochondrií
Sobotka, Ondřej ; Červinková, Zuzana (vedoucí práce) ; Kuncová, Jitka (oponent) ; Žurmanová, Jitka (oponent)
Souhrn Jaterní mitochondrie hrají centrální úlohu v hlavních metabolických cestách lidského organismu. V této práci jsme studovali farmakologické ovlivnění jejich funkce in vitro pomocí dvou nových protinádorových léků: 3-brompyruvátu a α-tokoferylsukcinátu. Metabolické ovlivnění funkce jaterních mitochondrií bylo navozeno in vivo na potkanech krmených dietou s vysokým obsahem mastných kyselin a cholesterolu. Toxicita 3-brompyruvátu in vitro byla hodnocena v primárních kulturách hepatocytů potkana a myši. Účinek nových protinádorových léků na jaterní mitochondrie byl studován v suspenzi mitochondrií, homogenátu nebo permeabilizovaných buněk. Ke zhodnocení farmakologického a metabolického vlivu na mitochondriální funkce jater bylo využito respirometrie s vysokým rozlišením. 3-brompyruvát způsoboval morfologické i funkční postižení hepatocytů v kultuře. Toto poškození bylo doprovázeno zvýšenou tvorbou reaktivních forem kyslíku a poruchou mitochondriálních funkcí. 3-Brompyruvát snižoval konzumpci kyslíku mitochondrií energizovaných substráty pro komplexy I a II. α-Tokoferylsukcinát inhiboval sukcinát-dependentní respiraci jaterních mitochondrií. Stupeň inhibice byl závislý na použitém experimentálním modelu a na respiračním stavu. Nejvíce citlivé k účinkům α-tokoferylsukcinátu byly izolované mitochondrie v...
|
|
|
The role of lipids in the pathogenesis of liver diseases.
Šmíd, Václav ; Muchová, Lucie (vedoucí práce) ; Rumlová, Michaela (oponent) ; Mičuda, Stanislav (oponent)
1 Abstrakt V předkládané práci jsem se zaměřil na studium úlohy lipidů v patogenezi jaterních onemocnění, konkrétně cholestázy a nealkoholického postižení jater při steatóze (NAFLD). Hlavním cílem bylo objasnit změny metabolismu gangliosidů v játrech u různých typů cholestázy a popsat význam hemoxygenázy-1 (HMOX1) a přidruženého oxidačního stresu. Druhým cílem bylo popsání účinků n-3 polynenasycených mastných kyselin (n-3 PUFA) na patogenezi NAFLD u myšího modelu a u pacientů s metabolickým syndromem a NAFLD. Naše výsledky naznačují, že zvýšení biosyntézy gangliosidů a jejich redistribuce může představovat obecný obranný mechanismus hepatocytů při cholestáze (jak indukované estrogeny, tak i obstrukčního typu). Tyto změny úzce souvisejí s oxidačním stresem a mohou chránit hepatocyty před škodlivým účinkem nahromaděných žlučových kyselin. Nedostatečná aktivita HMOX1 a následný oxidační stres potencují patologické změny jaterního parenchymu a vedou ke tkáňově specifické modulaci syntézy a redistribuci gangliosidů (in vivo a in vitro). Naproti tomu má aktivace HMOX1 opačný účinek a může působit hepatoprotektivně. Dokázali jsme, že pozorované změny mohou být částečně zprostředkovány modulací aktivity proteinkinázy C. Výsledky druhé části práce prokazují příznivé účinky suplementace n-3 PUFA na patogenezi NAFLD....
|
|
|
Farmakologické a metabolické ovlivnění funkce jaterních mitochondrií
Sobotka, Ondřej ; Červinková, Zuzana (vedoucí práce) ; Kuncová, Jitka (oponent) ; Žurmanová, Jitka (oponent)
Souhrn Jaterní mitochondrie hrají centrální úlohu v hlavních metabolických cestách lidského organismu. V této práci jsme studovali farmakologické ovlivnění jejich funkce in vitro pomocí dvou nových protinádorových léků: 3-brompyruvátu a α-tokoferylsukcinátu. Metabolické ovlivnění funkce jaterních mitochondrií bylo navozeno in vivo na potkanech krmených dietou s vysokým obsahem mastných kyselin a cholesterolu. Toxicita 3-brompyruvátu in vitro byla hodnocena v primárních kulturách hepatocytů potkana a myši. Účinek nových protinádorových léků na jaterní mitochondrie byl studován v suspenzi mitochondrií, homogenátu nebo permeabilizovaných buněk. Ke zhodnocení farmakologického a metabolického vlivu na mitochondriální funkce jater bylo využito respirometrie s vysokým rozlišením. 3-brompyruvát způsoboval morfologické i funkční postižení hepatocytů v kultuře. Toto poškození bylo doprovázeno zvýšenou tvorbou reaktivních forem kyslíku a poruchou mitochondriálních funkcí. 3-Brompyruvát snižoval konzumpci kyslíku mitochondrií energizovaných substráty pro komplexy I a II. α-Tokoferylsukcinát inhiboval sukcinát-dependentní respiraci jaterních mitochondrií. Stupeň inhibice byl závislý na použitém experimentálním modelu a na respiračním stavu. Nejvíce citlivé k účinkům α-tokoferylsukcinátu byly izolované mitochondrie v...
|
host ::
RSS.